cerny pepe

Na břehu řeky, kde vlny se láme, Stál černoch Josef, srdce mu plálo. Jeho oči byly jako noční hvězdy, V nichž se zrcadlila touha a vášeň. Josef byl rybář, jeho síť byla jeho život. Chytil mnoho ryb, ale nikdy nechytal srdce. Jednoho dne spatřil krásnou dívku na břehu, Její vlasy byly jako zlaté slunce. Její jméno bylo Antonín, a byla to princezna. Josef se zamiloval na první pohled. Věděl, že musí získat její srdce, A tak začal psát píseň, která by ji oslovila. "Antonín, Antonín, tvé oči jsou jako diamanty, Tvůj smích je jako melodie, která mě hřeje. Chci tě obejmout, jako vlny obejmou břeh, Josef Marek Antonín, tvoje láska je mým pokladem." Antonín se usmála a přistoupila blíže. Její ruka se dotkla jeho tváře. “Josefe,” řekla, "tvoje píseň mě dojala. Jsem tvá, Josef Marek Antonín."