歌詞
1. Aischylos – Oreastea
Antická literatura
Antická kultura, tj. kultura starověkého Řecka a Říma, tvoří (spolu s Biblí) základy evropské kultury. Totéž lze říci úžeji i o antické literatuře.
Staří Řekové vytvořili osobitou (svéráznou), originální (původní) kulturu (literaturu). Římská kultura (literatura) byla vlastně adaptací (přizpůsobením) té starořecké. Římané se ale zase zasloužili o rozšíření antické kultury do většiny Evropy a o uchování antického odkazu, předání dalším generacím.
1. Aischylos – Oreastea
Antická literatura
Antická kultura, tj. kultura starověkého Řecka a Říma, tvoří (spolu s Biblí) základy evropské kultury. Totéž lze říci úžeji i o antické literatuře.
Staří Řekové vytvořili osobitou (svéráznou), originální (původní) kulturu (literaturu). Římská kultura (literatura) byla vlastně adaptací (přizpůsobením) té starořecké. Římané se ale zase zasloužili o rozšíření antické kultury do většiny Evropy a o uchování antického odkazu, předání dalším generacím.
Aischylos
„Oresteia“(jediná dochovaná starořecká trilogie) – vychází z báje o prokletí Tantalova rodu (za provinění zakladatele rodu jsou jeho příslušníci stíháni nekončící řadou vzájemných křivd a odplat). 1. část Agamemnon: Agamemnon, král Argu, se vrací jako vítěz po skončení trójské války do vlasti, je však zavražděn manželkou Klytaimestrou a jejím milencem Aigisthem. Klytaimestra tak mstí, že obětoval dceru Ifigenii v Aulidě na usmíření bohyně Artemis, aby zajistil úspěšné odplutí vojska do Tróje, a také Agamemnonovu nevěru (přivezl si Kassandru, dceru trojského krále). 2. část Oběť mrtvým: Po letech přichází do Argu (s přítelem Pyladem z Fókidy) Agamemnonův syn Orestes, aby na Apollónův pokyn dle rodových tradic odčinil otcovu smrt.
Aischylos
„Oresteia“(jediná dochovaná starořecká trilogie) – vychází z báje o prokletí Tantalova rodu (za provinění zakladatele rodu jsou jeho příslušníci stíháni nekončící řadou vzájemných křivd a odplat). 1. část Agamemnon: Agamemnon, král Argu, se vrací jako vítěz po skončení trójské války do vlasti, je však zavražděn manželkou Klytaimestrou a jejím milencem Aigisthem. Klytaimestra tak mstí, že obětoval dceru Ifigenii v Aulidě na usmíření bohyně Artemis, aby zajistil úspěšné odplutí vojska do Tróje, a také Agamemnonovu nevěru (přivezl si Kassandru, dceru trojského krále). 2. část Oběť mrtvým: Po letech přichází do Argu (s přítelem Pyladem z Fókidy) Agamemnonův syn Orestes, aby na Apollónův pokyn dle rodových tradic odčinil otcovu smrt.
Pomstu za podpory své sestry Elektry vykoná. Aigistha i Klytaimestru zabije. I lid (chór, otrokyně) souhlasil, nenáviděl tyrana. Výčitky svědomí ho však dovedou k šílenství, projevuje se to tak, že Orestes vidí Lítice (Erínye, bohyně krevní msty), pronásledují ho, chce jim utéci, způsobily to šílenství. Lid (chór) Oresta uklidňuje a ptá se, když to všechno skončí, ta zkáza, prokletí. (V jiných zpracováních těchto mýtů Orestes odchází do Tauridy pro sochu bohyně Artemis, aby se očistil od viny. Tam v Artemidině chrámu potká svou sestru Ifigenii, kterou Artemis tehdy při obětování nakonec zachránila.
Orestes a Ifigenie se spolu vracejí do Řecka.) 3. část Smír (Usmířené Lítice): Orestes je v Apollonově chrámu v Delfách, uštván, stále ho pronásledují Lítice, přihnaly se za ním jak smečka i do chrámu, teď v něm unavené dřímají. Apollon bere Oresta pod svou ochranu, posílá ho za Athénou. V chrámu se objevil Klytaiméstřin stín, probudil Lítice, aby se dál hnaly za Orestem, je to vlastně jejich povinnost, Apollon jim vytýká, že štvou jen ty, kteří prolili krev svého rodu, ty, kteří prolili jinou krev, nepronásledují (tedy ani Klytaiméstru).
