Balada o Malachaiovi

[Verse 1] V pekelných hloubkách, kde stíny se choulí, Vstal Malachai, démon s duší básníka, Srdce z ohně, hlas jak mrazivá noc, Písně jeho zbraní, co duše osvobozuje. [Refrén] Malachai Bard, démon s duší básníka, Z pekla vstává, s písní v srdci, ohnivá záře v očích, Temnota se třese, když zní jeho melodie, Lidé a elfové, všichni naslouchají s úžasem v duši. [Verse 2] V temných hlubinách pekla byl zrozen, Malachai jméno jeho, s démoním srdcem byl pohlcen, Jeho vzhled i povaha však odlišná byla, Jeho písně byly jeho zbraní, co duše osvobozovala. [Verse 3] Oči jeho jiskří září v těžké noci, Temnota se neodváží mu vzdorovati, Lidé, elfové, všichni mu naslouchají s úžasem na tváři. [Verse 4] Mocný bard byl mistrem svého řemesla, Elfská mistryně ho vedla vědění své mu sdělila. Schopnosti démoní využil je s citem, Melodie o jeho hrdinském dobrodružství předávám vám všem dál. [Verse 5] Malý imp Rufus jeho věrným druhem se stal. A od té doby mnoho posluchačů lákal. Rufus s úšklebkem na jeho rohách si hrál, a při jejich putování na jeho rameni seděl rád. Tak byly spolu na cestách Imp Rufus a Malachai Bard. [Refrén] Malachai Bard, démon s duší básníka, Z pekla vstává, s písní v srdci, ohnivá záře v očích, Temnota se třese, když zní jeho melodie, Lidé a elfové, všichni naslouchají s úžasem v duši. [Verse 6] Na cestách jejich stalo se tisíc příběhů, On je zpíval všechny různému publiku , Ty balady různé rasy a bytosti spojovaly, O Lásce, osudu či smrti ty balady byly, Ať už se slzami s dojetí či srandy ho vždy aplausem publikum odměnilo. [Refrén] Malachai Bard, démon s duší básníka, Z pekla vstává, s písní v srdci, ohnivá záře v očích, Temnota se třese, když zní jeho melodie, Lidé a elfové, všichni naslouchají s úžasem v duši. Tak přistupte všichni blíže aby jste si poslechli tuhle baladu. [End]