Rytíři Blaničtí

Hrobka žádná, jenž by tu měla stát, pro památku a čest jezdců jenž zachrání stát. Snad jen pověst, či legenda snad, co spí pod vládou knížete co jej zamordoval vlastní brat. Řekni otče, nadešel ten čas, kdy zachrání snad nás? Řekni otče, proč tak dlouho spí Rytíři Blaničtí. Řekni, kde tak dlouho jsou. Řekni, zda li vyjedou. Kdy zachrání nás, já se ptám. Záchrany se nedočkám. Už slyším řinčet zbroj, oblékám ten slavný kroj. Ne otče, to prostý lid, musí nastolit blahobyt. Za čest a slávu státtních krás, rytíř se musí probuditi v nás. Za obzor dalších dnů, probudit hněv Českých lvů. Až si lid uvědomí chyby své, probudí se i vojsko v hoře té.